Letadlo

předjaří 2002
(300x460cm)

Prolétání prostoru a času je pohybem vody. Uzavřením do prostoru letadla a vzlétnutím začneme být unášeni v čase. Jako by čas byl vodou, a mohl plynout tam i zpátky. Omládnout nebo zestárnout. Ale ať letíme proti proudu nebo po proudu, voda vždy plyne jedním směrem. Čas se nemění, jen my jím prolétáme. Vše stále plyne za sebou, a my očekáváme jistoty, které se v okamžiku jejich dění stávají nejistými. A tak letadlo neletí, ale visí pod tíhou vody. A voda studí, ale není vodu nýbrž sklem, a to když teče pálí do rukou.