nepohnutý zůstaň jako bys v zemi seděl
od samoty k samotě rychlostí tmy jeď
krajinou v které obzor není
strach co zvíříš za sebou zas do příkopu sedne
ve stínu tmy se bleskl stín tos viděl cestu zpátky
zrcadlo hoď za záda rozbije se tam v moře
kořeny stromů běží pod zemí za tebou
Stůj vylez ven a dýchej
místo svíce bílou křídu s sebou do temnoty vem
houština skrývá vysokou zeď
kam se vpíjí všechna bolest utajená
po ní nahoru lez uvidíš jak velký je svět