Ulpělo v hladině peříčko lesklé
chladivým potěhem byl podvečer přetažen
skřivan zmlk a snes vajíčko ve skle
v úžlabí oblohy je namazán jam
a teskná píseň vycpaného ptactva
jak by tě jímala v zasmušilý rej
však hle kde končí hnědé barvy pastva
dvacetiterák vchází hlavu jak Ali Bej
Zjev jeho vskutku mocný jest
jak kamenitá podstata této krajiny
z níž zhusta pozvedla se šlachovitá pěst
či dětská dlaň v níž stkví se maliny
ba Vysočina Rossiho kraj rodný
ona jej tvaruje a on ztvárňuje ji
tu ulita hlemýždě tu jiný detail vhodný
onde zas nastavil motýl křídlo krůpěji
Vysočina kraj hornatý a dolnatý
jež tolik mistrů živil a živí
tu kvetoucí zde zas zavátý
vždycky však peven před cizáckými vlivy
Ty poklidně vanoucí větře času
co sváváš v obdélník atributy kraje
ušetři nevěstu jež v rukou svírá husu
před dechem svým v němž všechno šmahem taje
ušetři ptáčka jež přec kvůli tobě
namísto bidélka podstavec svůj má
ušetři květinku jež roční by utekla době
zaživa zůstala knihou vylisovaná
Nechej v tom plátnu žít je beze změny
vždyť budova malby sotva zhatí se
ze stálých tónů jsou postaveny stěny
a krov jí sklenul Breughel s Matissem
a s nimi Chagall Cezanne Lacina Kosárek Jan
Reiner Renčín Slavíček Rembrandt
Brouwer Permeke Zdeněk Burian
Giorgione Jurek Lada i Rada atd.
Těmito jmény je kobyla malby
po čertech dobře okuta
ať oře s ní kdo na paletu dal by
i barvy jež prýští z rekruta...
Rozliční jsou lidé rozliční
různé jsou různé kraje
však rovněž stejní jsou lidé rozliční
a společné jsou různé kraje
Čím stmelují se tyto
čím čpí nám společně
Ne navléknutím na kopyto
na pásu jež točí se nekonečně
spíše snad může malíř mít ten podíl
totiž že nezpychl že oči rozdává
že z kamenité země kámen nezahodil
neb hodil se do stavby která zůstává
Ze špulky osudu kam jehla nesmí
odvíjí nit z níž plátno malby tká se
pro lidi bez víček kteří přesto sní
pro zuby na něž čeká dětská dáseň
ne pitvat tělo živé
nikoli operovat po masných krámech
míjejte nás věci pomíjivé
a za námi uvízněte v rámech
jak tvaroh v pláténku
jako vzduch v křídle
jak vnitřek na venku
jako chuť v jídle
jak v rámech těch obrazů
zůstáváš ty Vysočino
jak v rámech těch obrazů
zůstáváš
ty
Vysočino...