ptal se Joachim Dvořák

Kokolia v několika slovech aneb nejkratší rozhovor v Labyrintu

Kdosi ve Francii sestavil – podle tenistů – žebříček žijících výtvarníků. Z "našich" se jako jediný objevil kolem stého místa Jiří Kolář. Lze vůbec malíře něčím poměřovat?

Nevím.

Co byste chtěl ochoten udělat pro úspěch? Picasso se ve 30. letech prý upsal ďáblu...

Pracovat.

Co by měl podniknout mladý výtvarník, aby své obrazy dostal do sbírek moderního umění ve Veletržním paláci?

Ať dělá co chce.

Chtěl byste se dostat do dějin umění?

Do dějin ne. Do současnosti.

Lži bývá více než pravdy a je také v mnoha obrazech. Odhalil jste ji v obrazech některých svých kolegů?

Já nevím, co je lež.

Prý se dovedete dívat do obrazů tak, že vás začnou obestupovat, vtahovat do sebe, požírat... lepší než virtuální realita. Jaké to je, když se uvnitř potkáte s autorem obrazu?

Podívejte se sám, jestli vás tam něco sežere.

Dobře. Do koho se tedy díváte nejraději vy?

Do sebe.

A co v sobě nacházíte?

Louži.

Pro pěknou řádku lidí je moderní malířství hromadou více či méně barevných fleků. Mají se obrazy lidem vysvětlovat?

Mohlo by se jim vysvětlit, že je obrazy k ničemu nenutí.

Řekl jste, že obraz může být bohatší než film. Ve filmu jsou ale tisíce obrazů.

Odkdy je tisíc víc než jedna.

Viděl byste své obrazy raději v soukromých sejfech bohatých sběratelů, nebo na druhém konci planety u někoho, kdo by je v hluboké lásce a pokoře obdivoval?

Obrazy si můžou za svůj osud.

Jaký je dnes život malíře? Schází vám vůbec něco?

Život je normální a nic v něm neschází.

Nové album brněnské skupiny "E" je pořádně tvrdej vodvaz. Co pro vás hudba znamená?

Hudbě je jedno, jestli pro mě něco znamená.

napište sem svůj vzkaz, pokud chcete odpověď, uveďte také svůj e-mail