vyšlo k výstavě: PRSA, Praha, 1998
"Vystavte se obrazům, S dobou strávenou, efekt narůstá! Cítíte jejich vyzařování?" hlásají letáčky na nejnovější výstavu malíře, grafika a ilustrátora Vladimíra Kokolii ve výstavní síni Mánes, autora, který tentokrát vystavuje rozměrná plátna a "zakouší" i videotvorbu. Expozice, již propaguje nejen neobvyklá upoutávka, ale i název - Prsa, potrvá do 15. listopadu. "Vím, že se to nemá dělat, přesto jsme se s grafikem takto odvázali," říká na adresu letáků Kokolia. Provokativní název výstavy údajně zvolil až na poslední chvíli, původně měl znít jinak. Prý však po důkladném prozkoumání své dosavadní umělecké dráhy dospěl k závěru, že právě ňadra a jejich rytmický pohyb iniciovaný chůzí jsou jedním z klíčových témat jeho tvorby. "Prsa jsou navíc stejná jako obraz. Vystavují se na odiv, ale v podstatě jsou zakrytá. Obraz také vytváří jakýsi kontakt, ale zakrývá se, je zamalovaný," míní autor a dodává, že obraz může fungovat, i když ho nevidíme. "Máte ho na zdi a ani ho příliš nevnímáme, ale cítíme," vysvětluje. Obrazům navíc přisuzuje terapeutické účinky, a tomu také podřídil způsob instalace výstavy. Proto jsou řazeny vždy ve dvojicích za sebou, aby se umocnil jejich energetický potenciál. Přestože umělec zaplnil nejen přízemní, ale i spodní prostor Mánesa, tvrdí, že výstavy nemají cenu, protože neukazují obrazy v jejich skutečném prostoru, ale v prostoru fiktivním. "Všichni umělci si dělají falešné naděje, že jejich obrazy začnou žít právě na výstavě, ale to není pravda. Tam jsou právě jen jako v hotelu," dodává Kokolia . Vladimír Kokolia , který obdržel v roce 1990 Cenu Jindřicha Chalupeckého a působí na Akademii výtvarných umění v Praze, bude po dobu trvání výstavy dělat svým obrazům společnost. Proto ti, kteří do Mánesa zavítají, mají šanci o zhlédnutých pracích diskutovat přímo s autorem. "Jak se mají dívat, jim neporadím. Já se na svoje obrazy vůbec nedívám," podotýká Kokolia , který vybral pro výstavu práce z prvopočátků své tvorby, práce starší, některé - především videoprojekce - vytvořil přímo pro expozici v posledním roce. Kromě toho, že bude Kokolia v Mánesu přítomen, připravil pro diváky i křesla a lenošky, aby si mohli v klidu vyzkoušet účinky jeho prací, aby si pohověli. V kavárenském prostoru chce autor navíc představovat práce svých přátel, lidí, které, jak sám říká, myšlenkově vykradl.