Kolem roku 2000 se Vítek opravdu hodně zabýval Broumovskem. To proto, že ho skutečně zaujalo, jak tam na počátku jednadvacátého století lidi nějak nerespektujou dobové souvislosti. Doufá, že se mu dokumentaci o tom podaří časem složit dohromady tak, aby to mělo hlavu a patu. Každopádně by mělo jít o krajinný dokument oblasti Broumov, Police nad Metují, a Teplic nad Metují (ta Teplice, nebo ty Teplice? jestli to někdo bezpečně víte, pošlete mi prosím mail). Kdo má o tuhle problematiku opravdový zájem ať navštíví tyhle stránky. Nebo ať tam přímo jede. Je to tam fakt zajímavý. Není to moc dobře naskenovaný, upravovaný to je taky jen tak trošku a ještě ne všechno... Když na každou z těchto fotek kliknete, zvěší se do nového okna. Nové okno se zavírá nejjednodušeji stiskem Alt+F4 (ve windows).
Tak začneme třeba v Broumově. Je tam proslulý klášter. Dá se z něj kouknout na bývalé gymnásium s hospodářskou budovou kláštera. Jestli si všimnete kamenného Krista na Kříži někde ve zlatém řezu fotografie: váže se k němu pověst. Až mu hlava padne na hruď, nastane konec světa...
No a když už je člověk jednou v klášteře, tak ho nemůžou nezaujmout některé prostory. Třeba tahle...
Zatím se z Broumova projdeme do blízké vesnice Křinice, která je děsně dlouhá. Mimo jiné je to nějaký druh památkové vesnické zóny. Zřejmě tam dávají přednost tradicím. Barokní krajina a socialistický realismus.
Tohle už Křinice nejsou, to byste museli z Broumova jinou cestou, na sever,přes Olivětín. Do Heřmánkovic. Je sice dost nepravděpodobné, ze se dostanete do Heřmánkovického kostela Všech svatých, ale kdyby jo, tak je třeba si vylézt až nahoru na věž, úplně do špičky. Do lucerny, jak se tomu prý říká. Jestli nechytnete závrať, tak se koukněte na Heřmánkovice pod sebou. Sice na téhle fotografii není, ale v Heřmánkovicích je fara v péči Collegia.
V Heřmánkovickém kostele ještě zůstaneme a podíváme se do hlavní lodi směrem k oltáři. Protože tenhle interiér si nemohl Vítek nechat ujít.
Nebo Martínkovice. Tam to místy vypadá nějak takhle...
Jenže stačí, aby tam člověk jel za půl roku poté a všechno je jinak. Dřevo přivezli, traktor je pryč, zato psi se nám nějak rozmnožili...
No a když se jde dál, tak se dá narazit na fajn věci přichystané na železnou neděli...
A kus dál si na psí boudě můžeme přečíst, že její nájemník bude u vrat za 5 vteřin. Nájemník v okně a vrata nikde...
A ještě o kus dál...
A cestou z Martínkovic do Broumova je k vidění spousta statků v různém stavu rozkladu.
Tohle je podle všeho kostel ve Vernéřovicích (zasvěcenci tvrdí, že ve Vižňově). Je moc pěkný. Je fajn, že bylo tak pěkně. To prádlo vonělo sluníčkem.
Když se jde z Otovic do Martínkovic, je tam fajn přejezd. Jenže bez toho baráku by to vypadalo jinak - fotka by nevznikla.
A z Martínkovic je jen kousek do Otovic, kde to všechno končí. I koleje. I Česká republika. Je tam totiž hranice. A je tam konečná vlaku. Ale ne odjakživa. Koleje vedly do Polska, jenže je někdo vytrhal... Alespoň to tvrdil extrémně rozčilený starší pán zrovna v tomhle vlaku.
A to je i konec téhle stránky.