Aneta nepřišla. Zas byla nemocná. Seděli jsme ve dvou na Zelňáku
na roztaženém
prostěradle a hráli si s přinesenýma věcma.
Lidi kolem se podivovali a někerý si s námi povídali.
Pak jsme si přelepili oči náplastí a šli tak na Českou.
Už dlouho jsem nebyla takhle vyděšená.
Neustále jsme do něčeho
naráželi a lekali se projíždějících aut. Bloudili jsme.
Ptali se
na cestu a nakonec tam došli. Nechtěla bych přijít o zrak.
Improvizace na téma Nemoc.
12.4.2007 na Zelňáku.