- Výstava Fragmenty zla a křehkost bytí kterou dnes společně zahajujeme, dává
nahlédnout do tvorby dvou studentů vysokých uměleckých škol, kterými jsou Michal
Rapant a Tea Dohnalová.
Michal Rapant je posluchačem sedmého semestru ateliéru malířství 2, na pražské
Akademie výtvarných umění, kde tvoří pod vedením profesora Vladimíra Skrepla.
Michal pochází z Topolan u Vyškova a prošel různorodými stupni vzdělání: vyučený
truhlář-nábytkář, posléze maturant téhož oboru, od roku 2008 do roku 2011 student
Vyšší odborné školy restaurátorské v Brně, kde se věnoval konzervování
a restaurování nábytku a nepolychromované dřevořezby. A mezi tím vším stále
maloval a maloval.... s vytrvalostí, která je pro něj typická, úspěšně prošel přijímacím
řízením na Fakultu výtvarných umění v Brně, kde studoval nejdříve v ateliéru Vasila
Artamonova a poté v Ateliéru intermédií, který vedl Václav Stratil. Byl to právě Václav
Stratil, který ponechal Michalovi velkou tvůrčí svobodu a který měl pochopení pro
expresívní, neustále gradující výtvarný projev svého svěřence. Ve školním roce
2014/2015 poznal prostředí pražské AVU, kde byl jako stážista. Od podzimu 2015 je
již řádným posluchačem ateliéru Vladimíra Skrepla.
V tvorbě Michala Rapanta se setkáme s několika námětovými okruhy, které se
někdy volně propojují, ale které mají zároveň svůj jasný vnitřní obsah. Jeho velkým
inspiračním okruhem je prostředí vesnice, ze které pochází. Zvířata se v různých
podobách promítají do jeho díla – ať již ve formě různorodých chimér, beránků, psů
či vlků. Zcela osobitý je Michalův přístup k náboženským tématům, kde dravost jeho
děl je blízká přísnosti Starého zákona. Obraz Beránek boží je toho dostatečným
příkladem. Osobité jsou jeho portréty i pohádkové náměty, které opět nejsou idylkou,
ale připomenou drsnost původního pohádkového díla Andersenova.
Ve zkratce lze tvorbu Michala Rapanta charakterizovat následovně. Je
malířem, který miluje barvy, miluje pohyb a expresi ve všem, čeho se dotkne jeho
štětec. Má smysl pro kompozici a na svůj věk nebývale dobře zvládá velké formáty.
Je hloubavý, na začátku každého jeho obrazu je vždy myšlenka, kterou posléze
přetavuje a přizpůsobuje svému tvůrčímu vidění. Je člověkem, který pro velkou lásku
k umění žije poněkud mimo náš reálný svět. Jsem přesvědčena, že nebude trvat
dlouho a Michal Rapant se začlení do první linie současné české moderní malby.
Výstava v Třebíči je již čtvrtou samostatnou výstavou tohoto mladého tvůrce
(Mikulov, Vyškov, Brno). V rámci Rapantovy výstavní aktivity je třeba připomenout,
že obsáhlý soubor jeho tvorby byl součástí celorepublikové výběrové přehlídky
nazvané Černý koně, kterou v roce 2015 uspořádal ve významné brněnské
Adam Gallery (Wannieck Gallery) jeden z nejlepších znalců současné české umělecké
scény, Richard Adam.
Díla, která Michal Rapant představuje divákům v Třebíči, jsou všechno obrazy
z poslední doby. Až na jediné dílo, namalované v roce 2014, nesou všechny ostatní
malby rok vzniku 2015.
Tea Dohnalová vyrůstala v prostředí, které bylo a je spjato s oblastí umění.
Není proto divu, že se umění stalo nedílnou součástí jejího života. Zájem o výtvarnou
tvorbu postupně krystalizoval i během studia na Gymnáziu Pavla Křížkovského
v Brně, známého svou uměleckou profilací. Zde se po léta věnovala keramice, v níž
se v rámci studentských soutěží dočkala několika brněnských i celorepublikových
ocenění. Když se po maturitě hlásila do ateliéru sochařství I, profesora Michala
Gabriela na Fakultu výtvarných umění v Brně, byla o správnosti své volby
přesvědčena. Za svým cílem šla naprosto bez výhrad, vedena touhou ovládnout
základy sochařského řemesla a teprve poté se vydat na neprozkoumanou cestu
mnohostranné sochařské tvorby. Dnes je studentkou pátého semestru a fakulta se jí
stala druhým domovem.
Podzimní měsíce roku 2014 trávila Tea na studijním pobytu ve francouzském
městě Rennes a právě tento pobyt se stal její stěžejní životní zkušeností.
Konfrontovala způsob výuky ve Francii a v domácím prostředí, poznala mladé tvůrce
z mnoha evropských zemí a navázala četná přátelství. Seznámila se s krajem
Bretagne a se životem tamějších obyvatel. Bylo to právě v Rennes, kde se zrodil
nápad pracovat se sklem. Tehdy využila materiálu, který byl doslova po ruce. Rozbité
láhve od alkoholu, které se kupily v okrajových částech města. Nejmenší
ze skleněných objektů, které divák vidí na výstavě, se zrodily právě v Rennes.
V současnosti Tea rozšiřuje škálu využití skla v mnohem širším záběru. Miluje barvu
a tvar, využívá nové a nové nápady, jejichž uvedení v život je právě v oblasti
sochařské tvorby náročné na čas, fyzickou kondici i na materiální stránku věci.
Neopouští však ani klasickou sochařskou linii, která je součástí její ateliérové práce
a kterou na výstavě zastupuje socha dítěte, nazvaná Bruno.
Oba vystavující se před léty seznámili na fakultních hodinách kresby, kterou po
několik semestrů navštěvovali. A právě tato kresebná průprava se stala dobrým
základem jejich tvorby a také dobrým odrazovým můstkem k dalším úspěchům.
Každý z nich je dnes studentem jiné vysoké umělecké školy, jejich díla však
vypovídají o tom, že mladá generace umělců má co říci, že hledá své uplatnění a že
je vytrvalá v cestě za cílem, který je v dnešní komerční době pro mnohé možná
až nepochopitelný. Za příležitost, představit široké veřejnosti výsledky své práce, jsou
mladí umělci městu Třebíč velmi vděční, protože i tato výstava se stává jedním
z pilířů jejich další umělecké tvorby.
PhDr. Marie Dohnalová
Třebíč, 13. ledna 2016
Termín výstavy: 14. 1. - 6. 3. 2016