Obraz vnímáme a známe v této místnosi snad všichni. Umíme ho namalovat, připravit, sestavit, popsat, známe jeho technologii. Obrazy se nachází všude: stojí jen tak opřené, visí nám na zdech doma, po školách, když jsou opravdu dobré, dostávají se až do galerií. V galerii si je prohlížíme, debatujeme o nich, umělci dělají jejich kopie. Všichni se soustředí na namalovanou ukazovanou část obrazu. Vnímáme ji jako krásnou nebo zajímavou, nevšední, něčím výjimečnou. Tato část je oblíbená, opěvovaná, zkoumaná. Ovšem to není obraz celý. Obraz není jen jeho přední část, ale je tu s námi i ta zadní strana, kterou tak často nevidíme a ona je při tom také velmi zajímavá.
Rub je stejným uměním jako líc obrazu. Také se na ní podepsal umělec, tím jak ji adjustoval, popsal, podepsal, označil. Je na ní vidět vývoj, dobrý i špatný technologický postup, jeho historie.
Proto jsem se rozhodla na téma Obraz vytvořit sérii, v níž ukážu zadní stranu obrazů. Ale ne jen tak ledajakých. Šla jsem rovnou k prameni a to do Oblastní galerie Vysočiny. Po domluvě s vedením zdejší OGV mi bylo dovoleno vzácné a staré kousky sundat a otočit, abych mohla spatřit zadní pasáž, přemalovat ji a ve svém projektu pokračovat.
Takže se nyní můžete podívat sami, jak vypadají vybraná díla, které jinak můžete obdivovat v galerii, úplně z jiného úhlu pohledu. Můžete sledovat, jak jsou obrazy adjustované, zarámované, že je zezadu psáno číslo, že i autoři sami něco napsali, ba co víc, někdy i sami něco do zadu namalovali.
Takto predestírám divákovi jiný náhled na obraz.
Lenka Zadražilová