Vězňův biograf
Práce inspirovaná fenoménem senzorické deprivace.
Příkladem prostředí náchylnému pro senzorickou deprivaci je držení daného jedince v omezeném prostoru
bez kontaktu s ostatními stejně jako bez ničeho, co by ho mohlo zabavit nebo stimulovat,
v horším případě bez indikace střídání dne a noci nebo dokonce v permanentní tmě.
V 50. a 60. letech vznikaly experimenty, které nutily studenty zůstat v omezeném
prostoru nebo po tmě až 7 dní. Během výzkumu vznikaly i tzv. Deprivační lázně (floating tank),
ve které se člověk vznášel ve vodě s vysokým obsahem soli, aby se jeho subjektivní
já odprostilo od těla jako objektu, a mohlo volně halucinovat. Lidský mozek je
evolučně navržen pro určité množství smyslových podnětů, které je zvyklý zažít každý den,
jejich odepření může vyústit ve snahu je kompenzovat. Výsledkem tedy mohou být smyslové halucinace.
digitální fotografie, video, kombinovaná technika
2016
