GSS
Kurátorský projekt ve spolupráci s Karolínou Srpkovou, studentkou JAMU.
„Během března jsme převzaly Galerii Sklepní Scéna (GSS) v prostorách Skleněné louky. S velkým díky předchozímu kurátorskému vedení Ireny Armutidisové ml. a Pavly Marelové z pražské AVU, navážeme na dosavadní činnost galerie, tzn. výstavy, koncerty, autorská čtení, apod. Ačkoli pojetí tohoto místa zůstává (zvláště podpora rozvoje současného umění mladých umělců - studentů), rozhodly jsme se mimo to rozšířit spektrum zájmu. Chceme se zaměřit na možnosti distribuce vystavených uměleckých děl a na kooperaci se zahraničními umělci. Těšíme se na spolupráci!“
STVOŘENÍ SVĚTA
Kateřina Kroupová
vernisáž: 2. 6. 2016 (3. 6. - 14. 7.)
Kateřina Kroupová, studentka Vysoké školy výtvarného umění v Bratislavě se věnuje především dětské ilustraci. Pohrává si se zdánlivou nedokončeností, čímž vytváří (ne)jednu přidanou hodnotu-vlastní a osobitý příběh.
Kateřina patří ke generaci, která na uměleckou scénu teprve nastupuje. Představu, že ilustrace je v praxi do jisté míry limitovaná, zatížená požadavky zakázek, se Kateřina snaží překonat využíváním dětské fantazie ve svých dílech a tím zároveň určit své budoucí směřování.
Dosavadní projekty mladé ilustrátorky, studentky Dušana Kállaye na ateliéru ilustrace, byly realizovány zejména v rámci klasické grafické techniky na tiskařském lisu, ale díky přesahu k novým médiím, rozšiřuje své pole působnosti např. na kresbu ve virtuálním prostoru. Ke svébytnému rukopisu směřuje užíváním široké škály výtvarných technik (linoryt, suchá jehla, akvantinta, mezzotinta, litografie, sítotisk) a citlivostí k výběru barev (které uplatňuje v malbách akvarelu, tempery a akrylu). Kateřina se ve své práci zaměřuje na pocity a emoce, které ve výtvarném jazyce vyjadřuje prací s barvami, např. Jejich rozstříkáváním, nanášením přes šablony apod. Inspirací je pro ni příroda v celé šíri, ale i syrovost industriálního prostředí. S těmito zdroji posléze prochází tvořivým procesem, u nějž dopředu neví, jak dopadne (princip náhody, nezávazné hry).
Do galerie Sklepní scéna/gss přináší grafiky vypracované technikou barevné suché jehly, kterou kombinuje s rozličnými strukturami a otisky. Svoji sérii prezentovanou dříve jako školní práci pojmenovává Stvoření světa. Hlavním impulsem k tvorbě je zde pojetí vzniku z prázdna. Stvoření světa za sedm dní z knihy Genesis představuje pomocí vlastní vize - jeho mýtické a křehké podstaty. Řád stvoření v tomto metaprocesu nahrazuje principem náhody a významy obrazů tak vlastně zůstávají skryté.
1 CM V PLUSU
Tereza Foncová/Kristína Reisová
vernisáž: 1. 11. 2016 (2. 11. - 11. 12.)
Narazit v kavárně na obrazový doprovod není vůbec neobvyklé. Avšak uvědomění, zda jde pouze o náhodné seskupení kavárenské výzdoby, nebo naopak o účelně sestavenou prezentaci uměleckého díla, vyžaduje více pozornosti. S tímto jevem v nadsázce pracuje dvojice studentek Fakulty výtvarných umění v Brně – Tereza Froncová a Kristína Reisová. Autorky neočekávají zvýšenou vnímavost hostů, ale rovnou je do ní usazují – a to doslova. Židle a křesla v kavárně se nepatrným zásahem změní tím, že jejich výška je změněna o 1 cm vrstvením měkkého materiálu běžně užívaného pro podložení nábytku. Nastává tak jemný mikropohyb – jev, který si ne každý v první chvíli uvědomí. Intervence nikterak nenarušuje chod kavárny a ani neplní dekorativní funkci.
V práci 1cm v plusu dochází k uplatňování tendencí současného umění – minimalismus, sociální tématika, nadsázka. Díky těmto tendencím je nalezena společná řeč, která se stává nosnou pro výstavu založenou na vztahu subjektu a objektu /návštěvník sedící na židli/. Jazykem, jenž společnou řeč umožňuje, je tělo a matérie, typické aspekty pro tvorbu autorek.
PŘÍZOVA 3
Václav Mach
vernisáž: 15. 12. 2016 (16. 12. 2016 - 31. 1. 2017)
Bývalému komplexu továrny Vlněna bylo za dobu její existence, stejně jako po jejím stržení, věnováno nejedné pozornosti. Připomeňme například výstavu v Moravské galerii Brno – Moravský Manchester, která sledovala textilní průmysl jako fenomén Brna, přičemž v této souvislosti představila fungování spojených, dříve soukromých továren – Vlněnu. Po úpadku textilní výroby v těchto prostorách začala její spontánní, pozvolná transformace. Struktury budovy začaly mít vlastní vnitřní život, který z části nebyl oficiálně přijímán. Jednalo se o období, kdy využívání prostoru bylo založeno na kulturním importu především ze stran studentů; vznikaly ateliéry, byly pořádány koncerty a výstavy apod. Byl to důležitý moment při formování nezávislé umělecké scény, ve které sílily pokusy o oživení nevyužitého areálu.
Výstava monochromatických fotografií Václava Macha reflektuje prostředí Vlněny během jednoho roku a zaměřuje se na pozorování procesu proměny z prostředí funkčně továrního na prostředí funkčně rekreační. Jádrem fotografií je vztah mezi starým a novým, mezi původním využitím a vznikajícím alternativním koloritem. Ačkoli jsou to lidé, kteří reformují své okolí, na fotografiích samotných jsou upozadněni. Fotograf se stává hyperpozorovatelem, jenž si všímá vzájemných relací prvků a nabádá nás k pozorování změn.
