Physiologus
Ilustrace do knihy Physiologus - překlad z německého jazyka.
Kniha, kterou dostáváte do rukou, vlastně neexistovala. Určitě ne v této podobě.
Physiologus se nazývá řecky sepsaný spis, který na počátku obsahoval 48 kapitol. Kapitoly obsahují vyjádření nebo krátké pojednání o vlastnostech zvířat, rostlin a kamenů. Do základů tohoto díla byly ještě vsunuty jednotlivévýznamné části, které právě z jeho pozdějších verzí zmizely. Ve Physiologu se, jak se zdá, smísily dva starší literární směry – helénistická zoologická paradoxografie a pozdější židovsko-křesťanský alegorismus. Zvířata byla používána učiteli v křesťanských obcích pro výklad vlastností světců, Panny Marie, Boha nebo ďábla, bylo na nich demonstrováno ušlechtilé nebo naopak odsouzeníhodné chování lidí. Někdy mělo totéž zvíře pozitivní i negativní výklad.
Kapitoly spisu jsou obvykle uvedeny větou začínající slovy: „Physiologus říká“ a zpravidla ukončeny nějakým obdobným závěrem. Za touto takzvanou „přírodovědnou“ částí jsou jako druhé napojeny křesťanské výklady, které jsou doloženy četnými biblickými citáty. Biblický citát je někdy také na počátku kapitoly, především když obsahuje jméno pojednaného zvířete, takže je výběr objektu závislý na citovaném úryvku. Existovala představa, že každá rostlina či zvíře, popřípadě jev nebo událost na zemi je zároveň symbolem své dokonalejší obdoby v neviditelném světě. Tak i postavy či historické události Starého Zákona vždy měly mít svou dokonalejší paralelu v Novém Zákoně. Totéž se týkalo i vztahu pozemské a současně probíhající nebeské liturgie. Slovo Physiologus je složené z řeckého physis = příroda a lego = já čtu a označuje především nějakou přírodní zajímavost, nějakého člověka, který se přírodou zabývá, a bude ve starověkém textu také tak použito. Díky latinským překladům používáme více rozšířených latinizovaných tvarů jmen, ale říkáme stále Physiologus. Z naší knížky jasně vyplývá, že „vykladač přírody“ „přírodopisec“ či „přírodozpytec“ je autor nebo hodnověrný zdroj přírodovědné části. 1 Zda text skutečně vytvořil jeden autor, nebo jestli celý spis už předtím nesl takový název, už asi nikdy nezjistíme. Je to velmi nepravděpodobné. Každopádně je celá kniha vedena od začátku pod názvem Physiologus a nelze na tom již nic změnit.
Physiologus je rozsahem malá knížka; později se ale velmi rozšířila a její působení je možno zaznamenat u všech národů, které byly christianizovány. Je přeložena do všech jazyků, jimiž se mluvilo v době jejího vzniku a ještě tisíc let poté. Přitom je klasické filologii sotva známa. Její obsah je zmatený a styl příliš špatný, tak že filologie ji, až na menší výjimky, jednoduše přehlíží. Teologové ji opomíjeli, protože její teologické výklady byly bezvýznamné. Také ji nelze počítat ke světové literatuře, neboť do ní patří texty určité literární kvality a esteticko-filosofické hodnoty. Jenže vliv této knížky nezávisí pouze na její kvalitě, nýbrž také na ohlasu, který má u čtenářů. Snad by se Physiologus měl srovnávat s lidovou četbou jako například román o Alexandrovi. Jako mnoho„lidových“ knížek byl Physiologus už brzy pozměňován. Do jednotlivých částí se doplňovalo, jiné se vynechávaly, zkracovaly, jinak sestavovaly, přemísťovaly, jednotlivé „zoologické“ historky se jiným způsobem podmalovávaly teologicky neškodnými výklady.
Texty, které jsou zde pohromadě, nebyly patrně dosud přeloženy – tak se objasňuje počáteční paradoxní tvrzení, že tato kniha vlastně neexistuje. Bylo základem tohoto záměru, aby byly nabídnuty všechny texty, které v minulosti mnohokrát působily na literaturu a umění, ty příběhy, na které se vážou lidová poezie a bajky. O ježkovi, který na podzim jablka a hrušky napichuje na ostny jsem slyšela vyprávět už jako dítě. Protože měl jeho roh údajně ničit působení jedů, existují lékárny U jednorožce ještě nyní a jednorožce najdeme rovněž v erbu Anglie. Kdo někdy neřekl: ..jak fénix z popela… „ ? a milující opuštěná hrdlička ještě dnes lká v lidových písních. Mou snahou je, abych tuto knihu, jejíž existence upadla v zapomenutí, ale přece toho tolik podnítila a uvedla do chodu, jednoduše převedla do srozumitelné formy a zpřístupnila většímu okruhu čtenářů.
